Informace pro dlužníky v oddlužení
Důvody a průběhu přezkoumání přihlášených pohledávek, popření
Důvody a průběhu přezkoumání přihlášených pohledávek, jakož i možnost popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek a účincích takového popření je upravena v ust. § 191 až 202 a § 410 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Je důležité si uvědomit, že přezkumné jednání – byť je vedeno u správce a nikoli u soudu – je poslední možností, kdy dlůužník může pohledávku
[Seznam přihlášených pohledávek]
| (1) | Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek. Pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2, se nezařazují na přezkumné jednání po dobu, po kterou v insolvenčním řízení uplatňuje vůči dlužníku přihlášenou pohledávku věřitel. |
| (2) | Při přezkumném jednání se pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud; učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti němuž není přípustný opravný prostředek. |
<a>§ 192 Popření přihlášených pohledávek
| (1) | Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět. |
| (2) | Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek. |
| (3) | Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem. |
| (4) | Věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání. |
<a> § 193
Popření pravosti pohledávky
O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.
<a>§ 194
Popření výše pohledávky
O popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky.
<a>§ 195
Popření pořadí pohledávky
O popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena.
<a>§ 196
Účinky popření pohledávky
| (1) | Popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí. Popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky. |
| (2) | Popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, tytéž účinky jako popření výše pohledávky. |
§ 197
[Použití seznamu přihlášených pohledávek]
| <a>(1) | Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis. |
| (2) | Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. |
§ 198
Popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem
| <a>(1) | Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a); tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 nebo § 410 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. |
| (2) | V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. |
| (3) | Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199. |
§ 199
Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem
| (1) | Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. |
| (2) | Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. |
| (3) | V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel. |
<a>§ 200
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem
| (1) | Věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. |
| (2) | K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce a, je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek; v případě řešení úpadku oddlužením lhůta neskončí dříve než 7 dní ode dne zveřejnění přihlášky pohledávky v insolvenčním rejstříku. V případě postupu podle věty první se § 43 občanského soudního řádu nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží. |
| (3) | Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce nebo nejpozději v rozhodnutí podle § 410. |
| (4) | Rozhodnutí podle odstavce 3 se doručuje zvlášť věřiteli, který popřel pohledávku, věřiteli popřené pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci. Osobou oprávněnou k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je pouze věřitel, který popřel pohledávku. |
| (5) | Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání a, je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, po schválení zprávy o přezkumu, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil. |
| (6) | Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. |
<a> § 201
[Zjištění nevykonatelné a vykonatelné pohledávky]
| <a>(1) | Pohledávka je zjištěna
| ||||||||
| (2) | Vykonatelná pohledávka je zjištěna také tehdy, jestliže insolvenční správce nepodal včas žalobu o její popření nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé. | ||||||||
| (3) | Výsledek sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávky poznamená i bez návrhu insolvenční správce v upraveném seznamu pohledávek a upravený seznam pohledávek zašle insolvenčnímu soudu. | ||||||||
| (4) | Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům. |
§ 202
[Náhrada nákladů řízení ve sporu o pravost, výši nebo pořadí]
| <a>(1) | Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci. |
| (2) | Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit. |
| (3) | Přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. |
| (4) | Insolvenční soud může uložit přihlášenému věřiteli, který popřel pohledávku, aby v incidenčním sporu složil i jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli popřené pohledávky nedůvodným popřením pohledávky. Učiní tak jen na návrh věřitele popřené pohledávky, který doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že popření pohledávky bude důvodné, insolvenční soud návrh věřitele popřené pohledávky na složení této jistoty zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. |
| (5) | Nebude-li jistota podle odstavců 3 a 4 složena, nebo nedoloží-li přihlášený věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne. |
| (6) | Povinnost složit jistotu podle odstavců 3 a 4 nemá přihlášený věřitel, který ve lhůtě stanovené ke složení jistoty osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. Přihlášený věřitel dále nemá povinnost složit jistotu po dobu, po kterou jeho popření nemá vliv na zjištění popřené pohledávky. |
§ 410
[Přezkoumání a popření pohledávek u plánu oddlužení]
| (1) | Není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. | ||||||
| (2) | Přezkoumání přihlášených pohledávek provede insolvenční správce tak, že v seznamu přihlášených pohledávek podle § 189 odst. 1 u každé z pohledávek výslovně uvede, zda ji on sám, dlužník nebo věřitel popírá nebo nepopírá, přičemž ke stanovisku dlužníka bude připojen i podpis dlužníka; stanovisko dlužníka zjistí insolvenční správce při osobním jednání s dlužníkem, jehož datum a místo konání sdělí dlužníkovi nejméně 7 dní předem. Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí a poučí jej o dalším postupu. Poté insolvenční správce vypracuje zprávu o přezkumu; její součástí je záznam o jednání s dlužníkem podepsaný insolvenčním správcem a dlužníkem, seznam přihlášených pohledávek a doklad o písemném vyrozumění věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena. | ||||||
| (3) | O zprávě o přezkumu rozhodne insolvenční soud bez jednání nejpozději v rozhodnutí podle § 404 nebo 405 tak, že
| ||||||
| (4) | Rozhodnutí podle odstavce 3 nemusí obsahovat odůvodnění, jestliže proti zprávě o přezkumu nebyly podány námitky. Rozhodnutí podle odstavce 3 doručuje insolvenční soud zvlášť pouze insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno; odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné. | ||||||
| (5) | Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. | ||||||
| (6) | Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená. |
- Povinnosti dlužníka v oddlužení
Dlužník je povinen po dobu trvání účinků schválení oddlužení dodržovat následující povinnosti:
(1) Dlužník je povinen poskytnout insolvenčnímu správci (nebo jí pověřené osobě) všestrannou součinnost, komunikovat s ní (zvedat telefon, odpovídat na e-maily a zaslanou poštu), informovat jí o všech dále uvedených skutečnostech a dbát jejích pokynů.
Insolvenční správce je pro dlužníka v tomto řízení nejdůležitější osobou, která mu bude sdělovat všechny podstatné informace o průběhu řízení a na kterou se bude dlužník obracet se svými žádostmi s řízením souvisejícími. zejména je třeba,a by dlužník ihned informoval správce například o své pracovní neschopnosti, o změně zaměstnání, změně osobního stavu, změně bydliště, telefonního či mailového spojení.
(2) Dlužník je povinen zabezpečovat si takový trvalý příjem, který zajistí, že prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek budou do 5 let od schválení oddlužení uspokojeny pohledávky přihlášených nezajištěných věřitelů nejméně z 30 %. Cílem oddlužení je úplné uspokojení přihlášených pohledávek, tedy srážky z příjmu se provádějí v maximálním zákonném rozsahu, leda by soud stanovil něco jiného, obvykle na základě žádosti o stanovení nižších splátek.
(3) V případě, že si dlužník zajistí nové zaměstnání či jiný trvalý příjem, oznámí to do 1 týdne insolvenční správkyni. Svému novému zaměstnavateli či plátci jiného trvalého příjmu dlužník sdělí, že probíhá oddlužení a že mají být prováděny srážky ze mzdy či jiného příjmu dlužníka.
Ve vztahu k insolvenčnímu správci má dlužník tyto povinnosti:
(1) Vždy k 15. březnu a k 15. září nebo kdykoli na základě výzvy správce kalendářního roku dlužník předloží insolvenčnímu správci přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců a v případě, že je nezaměstnaná či bez podnikatelských příjmů, soupis všech svých jednání, která směřují k získání zaměstnání či příjmům z podnikání.
(2) Bez zbytečného odkladu bude dlužník informovat správce a plátce mzdy či jiného svého příjmu (většinou mzdovou účtárnu) o všech změnách v poměrech osobních, které mohou mít vliv na výši výpočtu nezabavitelné částky (a tyto změny doloží příslušnými listinami), jde zejména o:
a) sňatek nebo rozvod
b) uzavření nebo zrušení registrovaného partnerství
c) narození dítěte
d) dosažení zletilosti dítěte a ukončení jeho denního studia (která z těchto skutečností nastane později)
e) zahájení řízení a rozhodnutí o určení výživného
f) svěření dítěte do péče dlužníkovi
(3) Dlužník je povinen vydat správci ke zpeněžení, a výtěžek použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, hodnoty získané:
a) darem, (jednání, kterým dlužník odmítne přijetí daru, je neplatné)
b) dědictvím, (jednání, kterým dlužník odmítne přijetí dědictví bez souhlasu insolvenční správkyně, je neplatné; totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenční správkyně dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí její dědický podíl; má se za to, že dlužník, která za trvání účinků schválení oddlužení neodmítne dědictví, uplatnila výhradu soupisu)
c) z neúčinného právního jednání,
d) majetek, který dlužník neuvedla v seznamu majetku, ač tuto povinnost měla a
e) jiné své mimořádné příjmy (v případě pochyb dlužník oznámí mimořádné příjmy insolvenční správkyni, která určí, zda podléhají oddlužení, či si je může dlužník ponechat pro vlastní potřebu).
(4) Dlužník je povinen nezatajovat žádný ze svých příjmů a předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení.
(5) Dlužník nesmí poskytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody (například uspokojovat nezajištěné věřitele mimo rámec oddlužení).
(6) Dlužník nesmí na sebe přijímat nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit (znovu se nesmí zadlužovat). Budou-li zjištěny nové dluhy, jde bez dalšího o závažné porušení povinností dlužník v oddlužení, a tedy o důvod pro zrušení oddlužení.
(7) Bude-li zahájeno dědické řízení, v kterém bude dlužník vystupovat jako možný dědic, oznámí to dlužník bezodkladně insolvenčnímu správci.
(8) Bude-li zahájeno řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí dlužníka nebo o stanovení výživného, oznámí to dlužník bezodkladně insolvenčnímu správkci.
(16) Dlužník nesmí uzavírat žádné dohody ani smíry v důsledku, kterých by vznikla povinnost k úhradě pohledávek za majetkovou podstatou nebo pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (typicky dohody o výši výživného); pokud jsou či budou vedena řízení o takovýchto pohledávkách, bude o nich dlužník bezodkladně informovat správce.
Ve vztahu k insolvenčnímu soudu má dlužník zejména tyto povinnosti:
(1) bez zbytečného odkladu oznámit každou změnu své adresy pro doručování, aby nikdy nedošlo k situaci, že se dlužníkovi nepodaří doručit soudní zásilku,
(2) na výzvu soudu ve stanovené lhůtě splnit uloženou povinnost, zaslat požadované vyjádření či listiny
(3) na výzvu soudu se dostavit k soudu na nařízené jednání.
Poruší-li dlužník některou z uložených povinností (jakoukoliv z nich), může soud zrušit schválené oddlužení. Důsledky, které ze zrušeného oddlužení pro dlužníka mj. plynou, jsou, že dlužníkovi nebude „prominuta“ část jejích dluhů. Po skončení insolvenčního řízení se budou moci (dosud neuspokojení) věřitelé domáhat svých pohledávek exekucí. Na základě výše uvedeného je nezbytné, aby dlužník svých povinností (včetně informačních) náležitě dbal. V této souvislosti je dlužník upozorněn, že případná ztráta zaměstnání či jiného zdroje příjmů má být okolností, pro kterou bude dlužník s insolvenční správkyní komunikovat intenzivněji, a ne pro kterou přestane s insolvenční správkyní zcela komunikovat. Ztrátu zaměstnání nebo jiného příjmu je dlužník povinen oznámit bezodkladně insolvenční správkyni (a to i před uplynutím výpovědní lhůty). Ztráta příjmů ještě sama o sobě (bez dalšího) ke zrušení oddlužení nevede.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že insolvenční řízení může skončit splněním oddlužení a následným osvobozením od povinnosti platit dosud neuhrazené dluhy. Zatímco v takovém případě (zjednodušeně řečeno) bude moci dlužník za svými finančními problémy udělat tlustou čáru a svůj život znovu začít s čistým štítem, bez dluhů, tak v případě neúspěšného oddlužení zůstanou po skončení tohoto řízení dlužníkovi všechny (neuhrazené) dluhy. V druhém případě též bude vyloučeno v nejbližších letech po skončení tohoto řízení, aby bylo dlužníkovi znovu povoleno oddlužení. Je teď tedy zcela na dlužníkovi, jakou ze shora uvedených možností toto řízení skončí, zda bude dlužník plnit všechny povinnosti uvedené v tomto usnesení, či nikoliv. Osvobození od placení pohledávek je zcela mimořádnou a prakticky neopakovatelnou příležitostí, která se v případě porušování shora uvedených povinností již nebude opakovat. Je tak nezbytné, aby dlužník přistoupil k plnění všech uložených povinností zodpovědně. Nastávající období bude pro dlužníka mimořádně náročné a zřejmě i stresující, ale jen projde-li jím dlužník plníc všechny uložené úkoly a povinnosti, bude moci znovu začít svůj život bez dluhů.
V opačném případě je velmi pravděpodobné, že bude dlužník pobírat minimální – nezabavitelnou mzdu (důchod) již napořád. Volba dlužník tak není, zda příštích pět let pobírat pouze nezabavitelnou část mzdy (důchodu), či nikoliv, ale zda ji pobírat příštích pět let, nebo zbytek života. Je jen na dlužníkovi, kterou cestu si zvolí.
Je vhodné toto poučení pravidelně číst, neboť je známo, že opakování je matkou moudrosti. Zvýší se tím pravděpodobnost, že dlužník bude plnit všechny své povinnosti, což je mj. nezbytným předpokladem, aby byl dlužník na konci tohoto řízení osvobozen od placení svých dluhů. Dlužník může plnit jen ty povinnosti, které bude znát – aby znal všechny uložené povinnosti, musí toto poučení pravidelně číst. Je stále opakováno a zdůrazňováno, že zaplacení minimálních 30 % nezajištěných pohledávek představuje splnění pouze 1 z 19 povinností v tomto řízení. Aby mohl dlužník dosíci úplného osvobození od placení svých dluhů, je nezbytným předpokladem splnění všech jeho povinností.
Dlužník od okamžiku prvního měsíce splátkového kalendáře, již nemá povinnost platit zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně, neboť tyto budou placeny přímo ze srážek prováděných Plátci (naposledy dlužník zaplatí za měsíc, v kterém bylo toto usnesení vydáno).
28. Bližší informace o průběhu oddlužení může dlužník nalézt na internetové adrese: